Klinické studie a dostupné vakcíny

Jak probíhají klinické studie s vakcínami?

K čemu slouží klinické studie?

Klinické studie představují ověření bezpečnosti a účinnosti každého nového léčiva. Bez jejich provedení a vyhodnocení nemůže být žádný lék registrován pro použití v klinické praxi, u pacientů. Vakcíny patří rovněž mezi léky/ léčivé přípravky, a tedy obdobně jako ostatní léčiva musí projít před svou registrací a uvedením do praxe klinickými studiemi.



Jaké jsou fáze klinických hodnocení?

Klinické studie probíhají v několika fázích I - IV, z nichž fáze I, II a III musí být provedeny a vyhodnoceny před registrací, fáze IV pak může probíhat i po zavedení léčiva do klinické praxe. Obecné cíle klinických studií se v rámci jednotlivých fází liší. Fáze I představuje první podání léku člověku a jejím cílem je ověření bezpečnosti. Fáze II ověřuje účinnost léku u daného onemocnění a dále posuzuje i jeho bezpečnost. Fáze III je většinou srovnávací a hodnotí nové léčivo oproti léčivu, které je běžně v léčbě daného onemocnění používáno. Fáze IV ověřuje dlouhodobou bezpečnost a účinnost.



Jak probíhají klinické studie s vakcínami?

Klinické studie fáze I a II jsou zaměřeny na ověření bezpečnosti a účinnosti, kdy se podrobně sledují nežádoucí účinky a stanovuje se hladina protilátek (tzv. imunogenicita) podaných dávek, což napomůže vytvoření očkovacího schématu jednou nebo více dávkami v rámci určených časových intervalů. Tyto studie se často provádějí na malé skupině zdravých lidí, tzv. zdravých dobrovolníků, kteří se k těmto klinickým studiím přihlásí (většinou jde o desítky zdravých dobrovolníků). Tyto studie trvají několik týdnů a provádějí se ve specializovaných klinických centrech. Očkování se provádí pod lékařským dohledem a během studie se odebírá několik vzorků krve ke studiu bezpečnosti a imunitní odpovědi na vakcínu. Fáze III klinické studie srovnává vakcínu s placebem (placebo neobsahuje žádnou účinnou látku). Tyto studie probíhají u několika tisíců zdravých dobrovolníků, kteří jsou náhodně rozděleni do dvou skupin: jedna, která testuje vakcínu (y), druhá dostává placebo. Studie může trvat několik měsíců a následně se účinnost vyhodnotí. Studie fáze 4 se mohou provádět až po uvedení vakcíny na trh. Používají se k ověření dlouhodobé bezpečnosti a účinnosti vakcíny ve velkém měřítku a u lidí, kteří mohou mít i jiné chronické onemocnění, než měli pacienti ve fázi III.



Jak se hodnotí výsledky klinických studií?

Srovnává se frekvence onemocnění (při hodnocení vakcíny proti koronaviru tedy vznik onemocnění COVID-19) v populaci, která dostala novou vakcínu, oproti populaci, která dostala pouze placebo. Sledování účastníků studie tak umožňuje detekovat případy onemocnění COVID-19 v obou skupinách a z výsledků se pak odvozuje účinnost vakcíny.



Jak jsou vakcíny registrovány?

Evropské předpisy klasifikují vakcíny jako imunologické léky. Jejich uvádění na trh se řídí stejnými pravidly, která platí pro ostatní léky. Vakcínu, podobně jako každý jiný lék, nelze uvést na trh, pokud nezískala rozhodnutí o registraci. Toto povolení zaručuje, že každá očkovaná osoba dostane vakcínu, jejíž farmaceutická kvalita, bezpečnost a účinnost byla prokázána a ověřena. Po kladném doporučení Evropskou lékovou agenturou (EMA) je povolení vydáno Evropskou komisí (pokud je marketingová žádost podána pro celou Evropskou unii). Tato evropská registrace (známá jako centralizovaná) je povinná pro léčivé přípravky získané biotechnologickými výrobními postupy, stejně jako nejnovější vakcíny proti koronaviru.



Vakcíny registrované v EU

COMIRNATY (Pfizer/BionTech)

Vakcína patří mezi RNA vakcíny (viz Druhy vakcín): obsahuje genetický materiál SARS-CoV-2, který je v podobě fragmentu mRNA vpraven do organismu, následně dojde k přepisu jeho informace do podoby bílkovinné struktury, která je shodná s povrchovým tzv. „S proteinem“ viru SARS-CoV-2 a organismus je tak schopen nastartovat svou imunitní reakci a připravit jej na obranu před možnou virovou nákazou. S touto vakcínou byly provedeny všechny potřebné fáze klinických studií (viz Jak probíhají klinické studie s vakcínami). Fáze III klinické studie zahrnovala 44 000 účastníků studie a prokázala 95% účinnost po podání vakcíny ve dvou dávkách, kdy byla druhá dávka podaná v odstupu 21 dnů po první dávce.

 

V rámci klinické studie se 44 000 účastníky byly pozorovány nežádoucí účinky, které se neliší nijak zásadně od nežádoucí účinků po podání jakékoliv jiné vakcíny. Jednalo se především o únavu (60 % osob), bolest hlavy (50 %), bolesti svalů a kloubů (20-30 %) nebo zimnici (30 %). Vyskytl se také otok a zarudnutí v místě vpichu, což je rovněž běžný nežádoucí účinek. Všechny tyto nežádoucí účinky vlastně svědčí o aktivitě imunitního systému, a tedy účinnosti očkování. Všechny pozorované nežádoucí účinky byly pouze mírné nebo střední intenzity, a odezněly za 1-2 dny po vakcinaci. Pokud je potřeba, v případě zimnice nebo bolesti svalů a kloubů je možné podat antipyretika (např. paracetamol).

​

MODERNA (MODERNA BIOTECH SPAIN, S.L.)

Evropská komise vydala dle 6. ledna 2021 rozhodnutí, kterým udělila podmínečnou registraci vakcíně firmy Moderna. Jde tak o druhou vakcínu, která může být používána v Evropské unii. Vakcína firmy Moderna proti onemocnění COVID-19 patří obdobně jako vakcína COMIRNATY mezi mRNA vakcíny (viz Druhy vakcín).

 

 S touto vakcínou byly provedeny všechny potřebné fáze klinických studií (viz Jak probíhají klinické studie s vakcínami). Do klinického hodnocení se celkem zapojilo cca 30 000 osob. Polovina z nich byla očkována vakcínou a polovina injekcí bez léčivé látky. Účinnost byla vyhodnocena u přibližně 28 000 osob ve věku od 18 do 94 let, které nevykazovaly žádné známky předchozí infekce. Klinické hodnocení prokázalo 94,1% snížení počtu symptomatických případů onemocnění COVID-19 u osob očkovaných vakcínou (symptomatické onemocnění COVID-19 se rozvinulo u 11 osob ze 14 134) oproti osobám, jimž byla aplikována injekce bez léčivé látky (symptomatické onemocnění COVID-19 propuklo u 185 osob ze 14 073). To znamená, že vakcína v klinickém hodnocení prokázala 94,1% účinnost.

​

Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky vakcíny firmy Moderna byly obvykle mírné nebo středně závažné a odezněly během několika dnů po vakcinaci. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří bolest a zduření v místě injekce, únava, zimnice, horečka, otok nebo citlivost lymfatických uzlin v podpaží, bolesti hlavy, svalů a kloubů, nauzea a zvracení.

Nová stanoviska Světové zdravotnické organizace, Amerického centra pro kontrolu nemocí (CDC) i České vakcinologické společnosti doporučují u vakcíny Comirnaty a Moderna prodloužit interval mezi dávkami na 42 dnů. Jedná se o snahu zajistit aplikaci zejména první dávky u co možná největšího počtu osob. Poregistrační studie prokázaly vysokou účinnost vakcíny už po první dávce vakcíny.

​

V České republice se tak vakcína Comirnaty a Moderna nyní podává ve dvou dávkách do svalu v horní části paže a to s odstupem 42 dní.

VAXZEVRIA (AstraZeneca AB, Södertälje)

Nově přejmenovaná vakcína Vaxzevria (původně AstraZeneca) získala podmínečnou registraci 29.1.2021. Patří do skupiny vektorových vakcín, které využívají pro přenos genetického materiálu vektor (nosič). V tomto případě se jedná o adenovirus, který je zcela neškodný, neschopný vyvolat onemocnění. Adenovirus je nositelem genetické informace pro tvorbu tzv. „S proteinu“ viru SARS-CoV-2, který náš organismus rozpozná jako cizí a začne si vytvářet protilátky a T-buňky (bílé krvinky) pro boj s tímto pro tělo neznámým proteinem. Vzniká tak imunitní paměť pro budoucí setkání a obranu proti koronaviru.

​

24 000 lidí se účastnilo čtyř různých klinických studií ve Velké Británii, Brazílii a Africe. Studie prokázaly, že je vakcína bezpečná a účinná v ochraně proti COVID-19 u lidí starších 18 let. Druhá dávka je v případě vakcíny Vaxzevria aplikována 84 dní po první dávce.

​

Vakcína Vaxzevria může vyvolat běžné nežádoucí účinky, které vymizí do několika dní po vakcinaci. Jedná se především o bolest a zduření v místě injekce, únavu, zimnici, horečku, otok nebo citlivost lymfatických uzlin v podpaží, bolest hlavy, svalů a kloubů a nauzeu. Vážnější nežádoucí účinky jako je trombóza (vznik sraženiny v cévách) spojená s trombocytopenií (snížení počtu krevních destiček v krvi) jsou velmi vzácné a pozorované u méně než 1 osoby z 10 000.

JANSSEN (Janssen-Cilag International N.V., Beerse)

Vakcína Janssen je první podmínečně schválená jednodávková vakcína. Jedná se rovněž o vektorovou vakcínu, která jako nosič využívá neškodný adenovirus. Princip tvorby imunitní paměti je srovnatelný s vakcínou Vaxzevria.

​

Výsledky klinických studií prokázaly 67 % účinnost 2 týdny po aplikaci této vakcíny. Ve studiích došlo ke snížení symptomatických případů onemocnění COVID-19 u osob očkovaných vakcínou (symptomatické onemocnění COVID-19 se rozvinulo u 116 osob z 19 630) ve srovnání s osobami, kterým byla aplikována injekce bez účinné látky (symptomatické onemocnění COVID-19 se rozvinulo u 348 osob z 19 691).

​

Nežádoucí účinky po vakcinaci jsou většinou mírné až středně závažné intenzity a odezní během několika dní po vakcinaci. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou bolest v místě injekce, bolest hlavy, únava, bolest svalů a pocit na zvracení. 

​Reference:

  1. https://www.ema.europa.eu/en/medicines/human/EPAR/comirnaty

  2. https://www.ema.europa.eu/en/medicines/human/EPAR/covid-19-vaccine-moderna

  3. https://www.ema.europa.eu/en/medicines/human/EPAR/vaxzevria-previously-covid-19-vaccine-astrazeneca

  4. https://www.ema.europa.eu/en/medicines/human/EPAR/covid-19-vaccine-janssen#overview-section

  5. https://www.vakcinace.eu/doporuceni-a-stanoviska

  6. https://www.meses.cz/stanovisko-k-riziku-importu-mutaci-a-k-ockovani/

 

Dlouhodobá účinnost a bezpečnost - CoVigi

I po registraci jakéhokoliv léčiva je nezbytné poregistrační sledování účinnosti a bezpečnosti (tzv. farmakovigilanční dohled), což ve zvýšené míře platí i pro vakcíny COVID-19. Účinnost vakcín bude pro každou z nich jedinečná a velkou výzvou pro celou společnost bude získání dalších informací, které na velkých počtech dále potvrdí jejich ochranný účinek a bezpečnost. Tyto informace musí potvrdit jejich schopnost předcházet infekci koronavirem SARSCov2, a to hlavně v nejzranitelnějších populacích.

 

LF MU a FN Brno a MOÚ Brno připravili klinickou studii fáze IV COVigi, jejímž cílem je sledování dlouhodobé účinnosti a bezpečnosti po očkování proti COVID-19.