Klinické studie

Klinické studie a dostupné vakcíny

Pro koho je očkování vhodné?

Všechny schválené vakcíny jsou vhodné pro osoby starší 18 let, vakcína společnosti Novavax i pro děti nad 12 let. Pro nižší věkové kategorie byla schválená vakcína společnosti Moderna a Pfizer/BioNTech (pro děti již od 6 měsíců věku). Česká vakcinologická společnost doporučuje očkování i těhotných a kojících žen. Abychom získali kolektivní imunitu, je třeba proočkovat 65 – 70 % populace. Zdroj: https://www.ema.europa.eu/en/medicines/human/EPAR/comirnaty https://www.ema.europa.eu/en/medicines/human/EPAR/spikevax
Pro koho je přeočkování posilovací dávkou vhodné?

Posilovací dávky jsou dostupné pro všechny ostatní, kteří chtějí zvýšit svou ochranu proti covidu-19. Česká vakcinologická společnost doporučuje přeočkování nejzranitelnějším skupinám osob: senioři 65+ let; osoby umístěné ve zdravotnických zařízeních poskytovatele dlouhodobé lůžkové péče nebo v domovech pro seniory, anebo v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem; osoby s chronickými onemocněními s predispozicí k těžkému průběhu nemoci covid-19; zdravotníci a pracovníci v zařízení sociálních služeb.
Kolik mě bude očkování stát a je povinné?

Očkování proti COVID-19 je NEPOVINNÉ a BEZPLATNÉ.
Může vakcína sama způsobit nemoc COVID-19?

Samotné podání vakcíny nemůže vyvolat onemocnění COVID-19. Vakcína je vyrobena pouze z částí viru, které se nemohou množit a způsobit tak onemocnění. Pokud by se po očkování projevila například teplota nebo bolesti svalů, jedná se o projev nežádoucího účinku po podání vakcíny, který rychle vymizí.
Jak dlouho se zachová imunita navozená vakcínou?

Vzhledem k tomu, že se jedná o zcela nový virus, neexistují v současné době dostatečné poznatky o tom, jak dlouho po očkování se imunita navozená vakcínou zachová, nebo zda bude potřeba pravidelného přeočkování. Údaje ze studií imunogenicity a účinnosti v dlouhodobém měřítku poslouží jako východisko pro budoucí strategie očkování. Sledování hladiny protilátek může napomoci poznání, jak dlouho imunita trvá.
Má očkování význam pro ty, co nemoc prodělali?

Prodělané onemocnění COVID-19 nevytváří celoživotní a pravděpodobně ani dlouhodobou imunitu. Očkování po proběhlém onemocnění je vhodné s odstupem přibližně 3 měsíců po nemoci. Očkovací látka vytvoří daleko vyšší hladiny protilátek a buněčnou imunitu. Taková imunita je robustnější, a proto také dlouhodobější.
Ochrání vakcíny očkované jedince, pokud virus zmutuje?

Viry obvykle mutují (mění se jejich genetický materiál); u různých virů toto probíhá různě rychle, přičemž mutace nemusejí nezbytně ovlivnit to, jak bude vakcína proti viru účinkovat. Některé vakcíny proti virovým onemocněním si zachovávají účinnost po mnoho let poté, kdy byly vyvinuty, a poskytují dlouhodobou ochranu. Tak je tomu např. u vakcíny proti spalničkám nebo příušnicím. Na druhou stranu u takových nemocí, jako je chřipka, se kmeny virů mění tak často a v takovém rozsahu, že složení vakcíny se musí upravovat každoročně, aby bylo účinné. Vědecká obec a regulační orgány budou sledovat, zda se koronavirus Sars-CoV-2 bude v průběhu času měnit, a pokud ano, zda vakcína může lidi ochránit před nákazou novými variantami.
Proč vývoj vakcíny započal terpve po vyhlášení pandemie?

Vakcíny lze vyvíjet pouze tehdy, známe-li původce infekce. Vzhledem k tomu, že SARS-CoV-2 je nový virus, který doposud znám nebyl, mohl vývoj vakcíny, jež by chránila před COVID-19, začít teprve poté, kdy se virus objevil a proběhla analýza jeho struktury (včetně jeho genetické informace). Vývoj vakcíny nicméně vychází ze zkušeností a technologií používaných u jiných vakcín.

Vakcíny registrované v EU

COMIRNATY (Pfizer/BionTech)

Vakcína patří mezi RNA vakcíny (viz Druhy vakcín): obsahuje genetický materiál SARS-CoV-2, který je v podobě fragmentu mRNA vpraven do organismu, následně dojde k přepisu jeho informace do podoby bílkovinné struktury, která je shodná s povrchovým tzv. „S proteinem“ viru SARS-CoV-2 a organismus je tak schopen nastartovat svou imunitní reakci a připravit jej na obranu před možnou virovou nákazou. S touto vakcínou byly provedeny všechny potřebné fáze klinických studií (viz Jak probíhají klinické studie s vakcínami). Fáze III klinické studie zahrnovala 44 000 účastníků studie a prokázala 95% účinnost po podání vakcíny ve dvou dávkách, kdy byla druhá dávka podaná v odstupu 21 dnů po první dávce.

V rámci klinické studie se 44 000 účastníky byly pozorovány nežádoucí účinky, které se neliší nijak zásadně od nežádoucí účinků po podání jakékoliv jiné vakcíny. Jednalo se především o únavu (60 % osob), bolest hlavy (50 %), bolesti svalů a kloubů (20-30 %) nebo zimnici (30 %). Vyskytl se také otok a zarudnutí v místě vpichu, což je rovněž běžný nežádoucí účinek. Všechny tyto nežádoucí účinky vlastně svědčí o aktivitě imunitního systému, a tedy účinnosti očkování. Všechny pozorované nežádoucí účinky byly pouze mírné nebo střední intenzity, a odezněly za 1-2 dny po vakcinaci. Pokud je potřeba, v případě zimnice nebo bolesti svalů a kloubů je možné podat antipyretika (např. paracetamol).

SPIKEVAX (MODERNA BIOTECH SPAIN, S.L.)

Evropská komise vydala dle 6. ledna 2021 rozhodnutí, kterým udělila podmínečnou registraci vakcíně firmy Moderna. Jde tak o druhou vakcínu, která může být používána v Evropské unii. Vakcína firmy Moderna proti onemocnění COVID-19 patří obdobně jako vakcína COMIRNATY mezi mRNA vakcíny (viz Druhy vakcín). Původní název Moderna byl v červnu 2021 změněn na aktuální název Spikevax. Výrobce vakcíny zůstal stejný, tedy firma Moderna.

S touto vakcínou byly provedeny všechny potřebné fáze klinických studií (viz Jak probíhají klinické studie s vakcínami). Do klinického hodnocení se celkem zapojilo cca 30 000 osob. Polovina z nich byla očkována vakcínou a polovina injekcí bez léčivé látky. Účinnost byla vyhodnocena u přibližně 28 000 osob ve věku od 18 do 94 let, které nevykazovaly žádné známky předchozí infekce. Klinické hodnocení prokázalo 94,1% snížení počtu symptomatických případů onemocnění COVID-19 u osob očkovaných vakcínou (symptomatické onemocnění COVID-19 se rozvinulo u 11 osob ze 14 134) oproti osobám, jimž byla aplikována injekce bez léčivé látky (symptomatické onemocnění COVID-19 propuklo u 185 osob ze 14 073). To znamená, že vakcína v klinickém hodnocení prokázala 94,1% účinnost.

Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky vakcíny firmy Moderna byly obvykle mírné nebo středně závažné a odezněly během několika dnů po vakcinaci. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří bolest a zduření v místě injekce, únava, zimnice, horečka, otok nebo citlivost lymfatických uzlin v podpaží, bolesti hlavy, svalů a kloubů, nauzea a zvracení.

Nová stanoviska Světové zdravotnické organizace, Amerického centra pro kontrolu nemocí (CDC) i České vakcinologické společnosti doporučují u vakcíny Comirnaty a Spikevax prodloužit interval mezi dávkami na 42 dnů. Jedná se o snahu zajistit aplikaci zejména první dávky u co možná největšího počtu osob. Poregistrační studie prokázaly vysokou účinnost vakcíny už po první dávce vakcíny.

V České republice se tak vakcína Comirnaty a Spikevax nyní podává ve dvou dávkách do svalu v horní části paže a to s odstupem 42 dní.

VAXZEVRIA (AstraZeneca AB, Södertälje)

Nově přejmenovaná vakcína Vaxzevria (původně AstraZeneca) získala podmínečnou registraci 29.1.2021. Patří do skupiny vektorových vakcín, které využívají pro přenos genetického materiálu vektor (nosič). V tomto případě se jedná o adenovirus, který je zcela neškodný, neschopný vyvolat onemocnění. Adenovirus je nositelem genetické informace pro tvorbu tzv. „S proteinu“ viru SARS-CoV-2, který náš organismus rozpozná jako cizí a začne si vytvářet protilátky a T-buňky (bílé krvinky) pro boj s tímto pro tělo neznámým proteinem. Vzniká tak imunitní paměť pro budoucí setkání a obranu proti koronaviru.

24 000 lidí se účastnilo čtyř různých klinických studií ve Velké Británii, Brazílii a Africe. Studie prokázaly, že je vakcína bezpečná a účinná v ochraně proti COVID-19 u lidí starších 18 let. Druhá dávka je v případě vakcíny Vaxzevria aplikována 84 dní po první dávce.

Vakcína Vaxzevria může vyvolat běžné nežádoucí účinky, které vymizí do několika dní po vakcinaci. Jedná se především o bolest a zduření v místě injekce, únavu, zimnici, horečku, otok nebo citlivost lymfatických uzlin v podpaží, bolest hlavy, svalů a kloubů a nauzeu. Vážnější nežádoucí účinky jako je trombóza (vznik sraženiny v cévách) spojená s trombocytopenií (snížení počtu krevních destiček v krvi) jsou velmi vzácné a pozorované u méně než 1 osoby z 10 000.

Jcovden (Janssen-Cilag International N.V., Beerse)

Vakcína Janssen je první podmínečně schválená jednodávková vakcína. Jedná se rovněž o vektorovou vakcínu, která jako nosič využívá neškodný adenovirus. Princip tvorby imunitní paměti je srovnatelný s vakcínou Vaxzevria.

Výsledky klinických studií prokázaly 67 % účinnost 2 týdny po aplikaci této vakcíny. Ve studiích došlo ke snížení symptomatických případů onemocnění COVID-19 u osob očkovaných vakcínou (symptomatické onemocnění COVID-19 se rozvinulo u 116 osob z 19 630) ve srovnání s osobami, kterým byla aplikována injekce bez účinné látky (symptomatické onemocnění COVID-19 se rozvinulo u 348 osob z 19 691).

Nežádoucí účinky po vakcinaci jsou většinou mírné až středně závažné intenzity a odezní během několika dní po vakcinaci. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou bolest v místě injekce, bolest hlavy, únava, bolest svalů a pocit na zvracení.

NUVAXOVID (Novavax)

Vakcína Nuvaxovid společnosti Novavax je první podmínečně schválená proteinová vakcína. Obsahuje již přímo tzv. „S protein“ viru SARS-CoV-2, který byl vyroben v laboratoři. Po vakcinaci tak náš imunitní systém dostane šanci se připravit pro budoucí setkání s virem, naučí se virus rozpoznat a zaútočit na něj.

Vakcína Nuvaxovid je účinná v obraně proti onemocnění COVID-19 u osob nad 18 let, jak potvrdily výsledky dvou rozsáhlých studií zahrnující celkem přes 45 000 jedinců. Tyto studie potvrdily účinnost vakcíny okolo 90% po ukončení očkovacího schématu. Vyžaduje podání dvou dávek, s odstupem 21 dní.

VALNEVA (VALNEVA)

Vakcína společnosti Valneva obsahuje inaktivovaný (usmrcený) vir SARS-CoV-2. Ten právě díky inaktivaci nemůže způsobit samotné onemocnění, ale místo toho slouží v těle k vytvoření protilátek pro budoucí setkání a boj organismu s virem.

Výsledky studie, kde byly porovnávány účinky vakcíny Valneva s již podmínečně schválenou vakcínou společnosti AstraZeneca, ukázaly, že podíl osob, u kterých došlo k vytvoření vysoké hladiny protilátek, byl u obou vakcín podobný. Dle výsledků také vakcína Valneva vyvolává tvorbu vyšší hladiny protilátek proti původnímu kmeni SARS-CoV-2 než srovnávací vakcína společnosti AstraZeneca.

Vakcína je určena pro lidi ve věku 18 – 50 let, aplikuje se ve dvou dávkách v rozmezí 28 dní.

VIDPREVTYN BETA (SANOFI PASTEUR)

Vakcína společnosti Sanofi Pasteur získala podmínečnou registraci jako posilovací dávka pro dospělé a může být aplikována 4 měsíce po očkování vakcínou proti COVID-19 s mRNA nebo adenovirovým vektorem. Jedná se o další proteinovou vakcínu, princip jejího fungování je tedy obdobný jako u vakcíny Nuvaxovid. Vakcína VidPrevtyn Beta však obsahuje protein nalezený na viru SARS-CoV-2 Beta varianty.

Vakcína VidPrevtyn Beta byla testována ve studiích oproti schválené srovnávací vakcíně účinné proti onemocnění COVID-19. Studie ukázaly, že posilovací dávka vakcíny VidPrevtyn Beta vyvolala vyšší produkci protilátek proti SARS-CoV-2 Omicron BA.1 subvariantě než srovnávací vakcína.

Nejčastějšími vedlejšími účinky jsou obdobně jako u jiných vakcín proti COVID-19 bolest v místě vpichu, bolest hlavy, svalů nebo kloubů, pocit nevolnosti a zimnice. Tyto byly obvykle mírné a vymizely během několika dní po očkování.

BIMERVAX (HIPRA HUMAN HEALTH S.L.)

Vakcína společnosti Hipra Human Health S.L. získala podmínečnou registraci jako posilovací dávka pro osoby, které v minulosti obdržely kompletní základní očkování mRNA vakcínou proti onemocnění COVID-19. Aplikována musí být nejméně 6 měsíců po obdržení předchozí vakcinace a je určena pouze pro osoby ve věku 16 let a starší.

Jedná se o další proteinovou vakcínu - obsahuje protein vyrobený v laboratoři, který se skládá z části tzv. „S protein“ viru SARS-CoV-2. Tato posilovací vakcína obsahuje protein z variant Alfa i Beta.

Ve studii, kde byla Bimervax vakcína porovnávána s již autorizovanou vakcínou Comirnaty, se ukázalo, že ač vakcína Bimervax vyvolává o něco nižší hladiny protilátek proti originální variantě SARS-CoV-2, hladiny protilátek proti ostatním variantám (Beta, Omicron, Delta) byly vyšší. Nejčastější vedlejší účinky jsou bolest v místě vpichu, bolest hlavy, únava a bolest svalů.

Reference:

Vakcíny registrované v EU

Dlouhodobá účinnost a bezpečnost - CoVigi

I po registraci jakéhokoliv léčiva je nezbytné poregistrační sledování účinnosti a bezpečnosti (tzv. farmakovigilanční dohled), což ve zvýšené míře platí i pro vakcíny COVID-19. Účinnost vakcín bude pro každou z nich jedinečná a velkou výzvou pro celou společnost bude získání dalších informací, které na velkých počtech dále potvrdí jejich ochranný účinek a bezpečnost. Tyto informace musí potvrdit jejich schopnost předcházet infekci koronavirem, a to hlavně v nejzranitelnějších populacích.

LF MU a FN Brno a MOÚ Brno připravili klinickou studii fáze IV, jejímž cílem je sledování dlouhodobé účinnosti a bezpečnosti po očkování proti COVID-19.